Spotřeba lišejníku

Tento článek jsme pro Vás připravili, abyste se lépe zorientovali ve spotřebě lišejníku, což je pro mnohé stále velmi nejasná problematika.

Pod každým lišejníkem máme uvedenou přibližnou spotřebu na metr čtvereční – u nečištěných norských lišejníků je to 4 – 8 kg/m2, u čištěných finských lišejníků je to 4 – 6 kg/m2. Toto rozmezí je dost široké, proto se nás mnoho zákazníků ptá, kterou hodnotu mají volit. Vždy doporučujeme tu vyšší, pokud zákazník chce, aby mechový obraz nebo stěna vypadaly profesionálně a podobaly se těm, které mohou vidět na internetu. S lišejníkem se ale dá pracovat různými způsoby a proto je i jeho spotřeba velmi individuální a je již na každém uvážení, kterou metodu lepení zvolí.

V tomto článku se zaměříme na nečištěný norský lišejník a ukážeme si, jak vypadá obraz při lepení natěsno a zjistíme, kolik lišejníku k tomu spotřebujeme.

Připravili jsme si desku o rozměrech 40x25cm, což je přesně 0,1m2. Jelikož jsme uvažovali nejvyšší uváděnou spotřebu 8kg/m2, připravili jsme si 800g světle zeleného lišejníku. Na fotografii můžete vidět jak vypadá těchto 800g lišejníku ve srovnání s připravenou deskou. Může se zdát, že lišejníku je příliš mnoho a určitě ho nemineme, avšak je třeba počítat s tím, že spodní části rostlinky musíme odstranit a objem se tak podstatně sníží.

 

Rostlinky jsme stříhali na výšku cca 6cm a lepili jsme je na desku "vestoje". Jednotlivé trsy jsme přikládali vedle sebe, avšak není třeba je k sobě příliš tlačit, jen tolik, aby si udrželi svůj tvar „vestoje“. Pokud bychom je dávali příliš navolno, mohli by padat do stran. Pokud použijete desku bez rámu (tak jako my), s okraji je třeba se trocha pohrát a po okrajích doporučujeme lepit kratší a menší rostlinky.

Na plochu 0,1m2 jsme použili dohromady 700g lišejníku. Z toho vyplývá, že při lepení „nahustě“ je vhodné uvažovat spotřebu kolem 7kg/m2. Na fotografii můžete vidět i množství odpadu, které z uvedených 700g zůstalo. Odpadu bylo cca 250g, čili něco přes 1/3 z celkového množství. Pokud byste potřebovali udělat obraz s nižší hloubkou (v našem případě to bylo těch 6cm), odpadu bude o něco víc a i spotřeba může být o trošku vyšší. Nutno ale podotknout, že s tímto odpadem se již počítá při výpočtu spotřeby a odpad Vám vznikne vždy, jelikož jsou rostlinky příliš vysoké a jistou část je třeba vždy odstřihnout.

 

Pro srovnání jsme si připravili druhé prkno stejné velikosti ak tomu 400g lišejníku. Rostlinky jsme nelepili vestoje, protože by nám to určitě nevyšlo, ale šikmo cca pod 45° úhlem a jednotlivé trsy jsme jen volně přikládali vedle sebe postupně od vrchní části obrazu až dolů. Spotřebovalo se přesně celých 400g lišejníku, z čehož vyplývá, že dolní hranice předpokládané spotřeby je správná a při volnějším lepení potřebujete cca 4kg/m2 nečištěného lišejníku. Odpadu bylo také přibližně 1/3 z celkového množství, jelikož kořínky jsme také odstraňovali, i když jsme rostlinky nemuseli stříhat na konkrétní délku. Bez kořínků však vypadá obraz jistě lépe.

A tady je porovnání obou obrazů:

Odpad, který Vám vznikne, nemusíte vyhazovat. Dá se využít například jako výstelka pod jiné dekorace, jako základ do věnců, případně jej umíte použít i do dalšího mechového obrazu, který pak doplníte hezčími kousky mechu.

Výpočet spotřeby, který jsme si v tomto článku ukázali, se týká nečištěných norských lišejníků, které mají delší kořínky a tak je třeba značnou část rostlinky odstřihnout. Práci s finským lišejníkem máme již odzkoušenou, nakolik z něj vyrábíme panely. Při lepení nahustě je spotřeba skutečně 6kg/m2. Při volnějším lepení můžeme také uvažovat nižší spotřebu, která už ale závisí na způsobu, jakým s ním budete pracovat a je proto individuální.